S předpokladem stát se alergikem se člověk již rodí, přesto ji nemusí mít hned po narození. Existuje nespočet lidí, kteří mají alergii již od útlého dětství, ale najdou se i tací, kteří nálepku „alergik“ získají postupem času, během svého života. Klidně ve dvaceti, třiceti či čtyřiceti letech.
V podstatě jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému na jinak neškodné látky. Alergii může mít člověk na cokoliv: pyl, prach, roztoče, zvířecí srst, potravinové složky, ořechy, na slunce, léky (často na antibiotika), bodnutí hmyzem a další. Alarmující je fakt, že počet alergiků roste. Na vině nejsou jen genetické dispozice, ale i znečištěné prostředí, chemicky upravované potraviny, stres, špatný životní styl i stravovací návyky.
Projevy alergie nepodceňujte
S dispozicí stát se alergikem se narodíme, ale získat ji můžeme až v okamžiku, kdy se setkáme s určitým alergenem. Projevy alergie se určitě nevyplácí podcenit, protože se tím zdravotní stav člověka může zhoršovat a docházet tak k rozšiřování alergických reakcí na nové alergeny.
Jak poznat alergickou reakci?
Po setkání s alergenem mohou nastat různé zdravotní komplikace od lehčích po těžké formy ohrožující samotný život pacienta. Alergická reakce se může projevovat hučením v uších, bolesti hlavy, rýmou, vyrážkou, ekzémem, dušností, otékáním jazyka, svěděním pokožky, zvracením, kýcháním, kašláním, slzením a dalšími doprovodnými jevy. Nejde rozhodně o nic příjemného. Potíže, které se objevují často v situacích, které dřív žádné problémy nedělaly, mohou signalizovat alergii. Mohou přijít i stavy, se kterými si už sami neporadíme.
Pomohou prášky na alergii?
Reakce se liší podle typu alergie a stejně tak i léčba. Mnohdy lékař předepíše prášky na alergii například http://www.analergin.cz/, ovšem trpí-li člověk několik dnů i týdnů v roce pylovou alergií, může se léčit i sám aniž by docházel k lékaři. Tak či onak se vyplatí být sledován lékařem a docházet pravidelně na kontroly – z původní senné rýmy se může bez léčby vyvinout astma.