„Zázračné pilulky a hubnoucí koktejly mi zničily život,“ svěřuje se čtenářka Marcela

„Až do svých třicátých narozenin jsem si s váhou příliš hlavu nelámala. Z domu jsem byla naučená jíst všechno, co přede mě postavili. Nevyhýbala jsem se svíčkové ani salátům. Sem tam jsem si zahřešila v nějakém fast foodu, ale zároveň si dokázala odepřít sladkou bublaninu, kterou jsem napekla na víkend. Váhu jsem nijak neřešila a postavu neudržovala. Zlom nastal ve chvíli, kdy mě opustil dlouhodobý přítel.

Odešel k mladší ženě, s níž už v té době čekal dítě, a já se rázem ocitla sama. Spolu jsme rodinu neplánovali, o dítěti totiž nechtěl ani slyšet. O to víc mě situace citově a emočně zasáhla. Oklepala jsem se z prvotního šoku, prošla si fází zármutku i nenávisti a po čase si opět začala užívat svobodný život nezadané single ženy. A právě tehdy jsem potkala Marka.

Marek byl čerstvě vystudovaný inženýr, který přišel úspěšné složení státnic zapít do oblíbeného lokálního podniku, který jsem s kamarádkami u příležitosti volného víkendu sem tam navštívila. Musím říct, že jsme si hned padli do oka a po několika drincích došlo na výměnu čísel. Marek byl mladší – téměř o šest let. Nijak jsme ale tento věkový rozdíl neřešili a užívali si jeden druhého. Asi po měsíci se ke mně nastěhoval.

A právě tehdy to začalo. Uvědomila jsem si, že žiju s o dost mladším mužem, který potřebuje mít vedle sebe reprezentativní a přitažlivou ženu, nikoli rozkydlou matrónu po třicítce.  A tak jsem začala řešit, kolik toho za den sním, a co dělat pro to, abych toho snědla pokud možno co nejméně. Po sérii neúspěšných diet, které provázely opakované jo-jo efekty, jsem narazila na propagační materiál k přírodním doplňkům, které měly zaručit úbytek na váze bez diet i hladovění.

Propadla jsem jim. Začínala jsem s hubnoucími koktejly, postupně přidala „zázračné“ tabletky na hubnutí a normální jídlo úplně vynechala. Samozřejmě, že jsem o nějaké to kilo přišla. Dnes již ale vím, že nešlo o tuky, nýbrž vodu a svalovou hmotu. Byla jsem slabá, bez energie, bez elánu a neustále mě trápila hladovka. Kolikrát jsem se večer přistihla, jak necudně okukuji ledničku a bojuji s neovladatelnou touhou ji kompletně vyluxovat.

Byla jsem protivná, věčně podrážděná a nešťastná z toho, že se ručička váhy ze dne na den nekompromisně zastavila. Dopracovala jsem se do fáze, kdy jsem zanevřela na koktejly a několik dlouhých týdnů zapíjela čistou vodu s citronem „zázračné tabletky“. Doma jsme se hádali, můj okouzlující mladý přítel trávil stále více času na služebních cestách a mě začínalo být z celé situace smutno.

Vypadala jsem strašně. Obličej strhaný a plný vrásek, na zadku a stehnech zvýrazněná celulitida, povislé břicho a ve tváři utrápený výraz ženy, který zanevřela na všechny a především sama na sebe. Moje slavné hubnutí skončilo žaludečními vředy, operací žaludku a dvanáctníku. Po přísné dietě a rekonvalescenci jsme se s přítelem rozešli.

„Moje slavné hubnutí skončilo žaludečními vředy, operací žaludku a dvanáctníku“

Já v ten den naházela veškeré zázračné hubnoucí přípravky do záchodu a slavnostně je spláchla. A na vás milé –  ženy a dívky apeluji: Uvědomte si, že zázraky neexistují ani ve světě hubnutí. Každý kilogram dole musí být zákonitě vykoupen potem, dřinou a odříkáním. Pokud propadnete hubnoucím koktejlům a tabletkám, můžete dopadnout ještě hůř než já. Samotné léky vám zhubnout nepomohou, ba právě naopak. Z vaší peněženky vysají nemalý finanční obnos (ročně mě stála tahle „hubnoucí kúra“ asi 27 000 Kč) a z vašeho těla veškerou energii a chuť bojovat za lepší postavu.

Čtenářka Marcela, 32 let